Pár tisíc kilometrů už to bude…
Koronavirová krize paradoxně dostala více lidí na kolo. Ať už je to tím, že právě při cyklistice (nebo běhu) jsme mohli poprvé legálně odložit roušky, pro některé to byla příležitost posedět s přáteli u piva a nebo nás jízda na kole zkrátka jen baví bez ohledu na aktuální situaci. A protože na kole hlavně okolo Brna jezdím už nějaký ten pátek, tak mám samozřejmě své oblíbené (i neoblíbené) úseky a o některé z nich se zde podělím.
Údolím Bobravy
Bobrava je říčka tekoucí jižně od Brna a stejně pojmenovaná cyklostezka vás z Brna přivede poměrně rychle do údolí, které je mimochodem jednou z uvažovaných nových přehradních nádrží. Nejhezčí část trasy se nachází právě mezi Radosticemi a Želešicemi, kde trasa vede většinou lesem a kopíruje tok Bobravy. Pokud hodně prší, tak právě zde bývá docela blátivo.
Cyklostezka je využívaná nejen cyklisty, ale také turisty a občas také potkáte jezdce na koních, takže je třeba dávat pozor. Kromě trasy ve zmiňovaném údolí, která vede po lesní cestě, je zbytek okruhu veden buď po asfaltových cyklostezkách nebo po silnicích. Co se týká výškového profilu trasy, tak se zde setkáte s poměrně krátkými stoupáními a výjimkou je snad jen stoupání do Nového Lískovce, kde se zapotí i zkušenější cyklista. Část trasy vede rovněž stezkou kolem řeky Svratky a je potřeba tam počítat s větším provozem jak cyklistů, tak bruslařů.
Bílovice nad Svitavou a Mariánské údolí
Severovýchodním směrem vede krásná cyklostezka, tentokrát okolo řeky Svitavy, do Bílovic nad Svitavou. Hlavně během podzimu je tento asi 4 kilometrový úsek těsně kolem řeky a železniční trati opravdu krásný, ale také docela populární a tedy plný lidí. Z Bílovic se dá pokračovat dále na sever (bohužel už po silnici), na západ do kopce do Soběšic nebo na východ do ještě většího kopce. A právě tato trasa je asi nejhezčí, i když poněkud náročnější.
Po překonání asi 200 výškových metrů následuje dost prudký sjezd dolů do Mariánského údolí, kde může být problém s nalezením té správné cesty. A tak se mi několikrát stalo, že jsem buď trochu bloudil a nebo naopak jel do dalšího kopce. A to nemusí být na škodu, pokud máte horské kolo, tak v okolí Mariánského údolí se nachází „single traily“ různé náročnosti, a tak není problém si nějaký v rámci této vyjížďky vyzkoušet.
Pokud však nemáte dobré kolo nebo náladu na sjíždění kopců, čeká vás příjemná projížďka Mariánským údolím. Zbytek trasy vede po silnicích, kde nebývá sice nějak velký provoz, ale případně se cesta dá zkrátit novou cyklostezkou ze Šlapanic do Brna. Jak už to ale bývá zvykem, tato vede „odnikud nikam“, a tak vůbec najít její začátek není vůbec snadné…
Akátová věž
Jižně od Brna je rovina. První kopec je až u Židlochovic a právě tam stojí rozhledna Akátová věž. Cesta k ní vede frekventovanou cyklostezkou okolo nákupních center Avion Shopping Park a Olympia, kde potkáte cyklisty, bruslaře, maminky s kočárky a pejsky na vodítku a telefonem v ruce, dost často vše v jednom balení.
Za Olympií je však situace obvykle klidnější, trasa pokračuje střídavě po silnici a cyklostezce s dobrým povrchem. Na vrchol kopce Výhon, na kterém se nachází rozhledna Akátová věž, je to asi 150 výškových metrů. Výhled však stojí za tu námahu. Vidíte jak do Brna, tak na druhou stranu na Pálavské vrchy. Zpět se dá jet buď stejnou trasou a nebo po modré turistické značce (náročnější terén).
Automotodrom a Říšova studánka
Trasa poněkud kratší, ale náročnější kvůli převýšení. Cesta do Bystrce je ještě po rovince, ale pak se silnice začne zvedat a následuje stoupání k Ríšově studánce. Cesta po asfaltu lesem je poměrně příjemná i v teplých letních dnech, protože je takřka celá ve stínu.
Stoupání se střídá s krátkými sjezdy a pokračuje dál až téměř k Masarykovu okruhu, mimochodem kousek od cesty se nachází „Kopeček“. S nadmořskou výškou 479 metrů nejvyšší bod Brna. Od automotodromu dolů je pak nově zpevněná lesní cesta, takže poměrně prudký sjezd je nyní o něco bezpečnější. Pak už následuje jen cesta zpět do Brna přes Popůvky, Troubsko a Ostopovice.
Kuřim
A ještě přidám jeden okruh severně od Brna. Jako začátek trasy jsem zvolil nádraží Královo Pole, i když třeba pro mě není úplně snadné se tam na kole dostat. Trasa vede po značené cyklostezce, která částečně kopíruje železnici a postupně se zvedá až do nejvyššího bodu trasy za obcí Lelekovice.
Pak následuje Kuřim a za tímto městem následuje opět stoupání a za zmínku stojí několik rozestavěných částí tzv. Hitlerovy dálnice, tedy nedokončené stavby silniční spojnice Vídně a Vratislavi stavěné za 2. světové války. Na první pohled viditelné jsou zejména mosty, ale při bližším zkoumání jsou patrné i zářezy do krajiny. Pěkný úsek je pak mezi Jinačovicemi a Medláneckým letištěm, jen bych upozornil na nebezpečný sjezd k letišti.
Pokud se chcete vyhnout cyklostezkám a nevadí vám lesní cesty, tak do Kuřimi se dá dostat i přes přírodní park „Baba“ jako alternativa ke zmíněné trase.
Okruh okolo Brna
Zkušenější cyklisté mohou objet celé Brno. Přiznám, že celou tuto trasu jsem nikdy nejel, ale zato jednotlivé úseky hned několikrát. Protože krajina je dost kopcovitá, nasbíráte na této trase hodně přes 1000 výškových metrů, takže to není úplně pro každého a je potřeba si také vyčlenit dostatek času.
Když Brno nestačí
Pokud Brno nestačí, je potřeba vyrazit někam dál. Loni to byl výlet do Vídně a letos do Bratislavy. Tím jsme si ale asi vyčerpali všechny hlavní města v dosahu, takže uvidíme, co bude příště…